Naším cílem bylo poznat nejen Malou pevnost – věznici, ale také město Terezín, které bylo během druhé světové války změněno na ghetto. Po úvodní přednášce v Muzeu ghetta jsme se rozdělili do dvou skupin. Každá skupina měla svého průvodce, který nás seznámil s životem Židů během druhé světové války. Věděli jsme, že zde mnoho lidí zemřelo, ale až když jsme viděli napsaná jejich jména na zdi, došlo nám, kolik jednotlivců to bylo. K našemu překvapení někteří z nás našli svá příjmení na zdi. O některých lidech jsme si řekli i více. Hlavně nás zajímaly osudy vrstevníků – Petra Ginze či Helgy Weissové. Také jsme se dozvěděli o životních příbězích jejich vychovatelů, Fredy Hirschovi a Valtru Eisingerovi. Navštívili jsme tajnou modlitebnu, viděli jsme ubikace, kde byli lidé nuceni žít. Došli jsme k márnici a ke krematoriu. Následovala prohlídka Malé pevnosti. Zde byly podmínky pro vězně ještě horší než v ghettu. Viděli jsme cely, které byly používány pro vězně ještě před 2. světovou válkou. Nahlédli jsme do umýváren, které nikdy nebyly použity, byly zbudovány kvůli inspekci Červeného kříže. Prošli jsme tunelem v hradbách, který vedl až na popraviště. Tíživou atmosféru celé exkurze pomohly narušit nutrie. Dostaly se do Terezína s velkou povodní v roce 2002 a žijí jich tam velké kolonie. Nakonec jsme tedy spojili dějepisnou exkurzi s přírodopisnou.
Jana Vargová, učitelka D
