Dne 17. února naše třída zažila nezapomenutelný den, když jsme měli příležitost přivítat návštěvu nevidomých lidí a jejich vodícího psa. Tato unikátní zkušenost nám otevřela oči nejen v doslovném smyslu, ale i v tom, jak důležité je porozumět rozdílným způsobům vnímání světa a respektovat je.
Návštěvu vedla paní Anička a paní Maruška, obě jsou zkušené nevidomé dámy a jejich život je plný výzev, kterým čelí každý den. Paní Anička přišla spolu se svým věrným vodicím psem, královským pudlem Dixie, který nás všechny ohromil svou poslušností a vděčnou povahou. Během návštěvy nám dámy vyprávěly o tom, jaké to je žít bez zraku a jak se přizpůsobují každodenním činnostem, které pro nás, vidící, mohou být samozřejmé.
Jedním z nejzajímavějších momentů byla ukázka různých kompenzačních pomůcek, které pomáhají nevidomým ve zvládání každodenních úkolů. Dámy představily speciální mobilní aplikace, které jim umožňují číst texty a rozpoznávat okolní prostředí pomocí zvukových signálů. Ukázaly nám také Braillovo písmo, které umožňuje přečíst knihu nebo třeba název léku. Další zajímavou pomůckou byl mluvící telefon, který hlasově předčítá texty a umožňuje snadné ovládání zařízení. My jsme se podívali skrze brýle simulující různé druhy zrakového postižení. Také jsme si poslepu s bílou holí obešli třídu.
Největším zážitkem pro nás byla interakce s vodícím psem Dixie. Je to vyškolený pes, který své paničce pomáhá při orientaci ve městě, při chůzi po schodech nebo při vyhýbání se překážkám na ulicích. Zjistili jsme, jaké dovednosti musí vodicí pes zvládat a jak důležitou roli hraje ve zlepšení života nevidomých.
Setkání nás inspirovalo k tomu, abychom se stali citlivějšími a otevřenějšími k těm, kteří se s podobnými výzvami potýkají. Bylo to setkání, které nám všem zůstane v paměti a které nás naučilo, že svět není jen o tom, co vidíme, ale i o tom, jak cítíme, posloucháme a vzájemně si pomáháme.
Zdraví vás třída 1. B a paní učitelka Petra Kinclmanová.
