Den Země, který každoročně připadá na 22. dubna, se v 5. B linul celým týdnem stejně jako Ekosong od Pokáče.
Hned v pondělí se děti seznámily s pytlíkem Hubertem, který vítr zavál (vinou nepozorného pana Zeleného) do lesa na louku. Celý týden je pak provázel různými předměty a žáci byli svědky jeho dobrodružství v pro něj nepřirozeném prostředí a v závěru mohli ve své fantazii vymyslet Hubertův sen.
V úterý proběhl Ekotělocvik za použití prázdných lahví, které posloužily jako náčiní pro rozcvičku a hry.
Ve středu se žáci při hodině matematiky protáhli při běhací hře. Měli za úkol najít v budově školy obrázky s příklady, po jejichž vypočítání získali informaci, za jak dlouho se v přírodě rozloží různé druhy odpadů. Na začátku hodiny proběhla tipovací soutěž, při které se odhady držely značně při zdi. Skutečné výsledky, které se lišily až o stovky let, byly pro mnohé velmi překvapivé.
Při hodině výtvarné výchovy byly vyrobeny Lapbooky Den Země, které zdobily nástěnku po celý týden.
Čtvrteční informatika byla věnována výrobě popisků ke školním květinám. Děti se rozeběhly po chodbách, za pomoci iPadu nafotily květiny a v programu je identifikovaly. Důležité informace potom shrnuly a v následujících hodinách vyrobí popisky.
V hodině čtení – psaní opět páťáci okupovali školní chodby a i za účasti školní speciální pedagožky Mgr. Dagmar Kučerové absolvovali hru, při které za pomoci šifrovací kartičky sbírali písmena do tajenky, kterou spoluprací ve čtyřčlenných týmech luštili. Na obrázcích zaměřených na třídění odpadů byly záludné otázky, které byly položeny tak, že luštitelé museli prokázat čtenářskou gramotnost.
V pátek ráno při českém jazyce proběhla hra Riskuj, ve které bylo téma celého týdne shrnuto do dvaceti otázek, na které žáci bezpečně znali odpovědi. Zlatým hřebem týdne byla páteční přednáška o plazech v Domečku. Pan Forejt, který pro nás tuto akci připravil, je člověk na svém místě. Nejenže přednáška nebyla suchopárným sledem dat a faktů, ale neváhal dětem představit chovaná zvířata v celé své kráse. Přednášku oživila i jeho dcera Eliška, která spolužákům předvedla svoji agamu, která se jmenuje Oliva. Chovanci z terárií šli postupně z ruky do ruky a děti se mohly přesvědčit, že hadi oproti zažitým mýtům opravdu nejsou slizcí.
Nezbývá nám než doufat, že si děti ochranu přírody vezmou za svou a vynasnaží se o ni pečovat tak, aby sloužila k žití i příštím generacím.
5.B a Tereza Vosáhlová, třídní učitelka a Dana Vrbenská, asistentka
