Stihli jsme se seznámit se všemi účastníky naší posádky. Zmapovat si školu od sklepa až po půdu. Naučili jsme se znát pravidla chování ve školním prostředí. K tomu jsme se vybavili minimem vědomostí a šup! Prvňáci, plavte si sami. Moji malí piráti už sice nemusejí chodit po škole v rouškách, cenou za povinnou karanténu je však ztráta sociálních kontaktů, které jsou omezeny na minimum. Zodpovědnost za vzdělávání dětí je přenesena na rodiče, kteří se ocitli v nelehké situaci a ke všem svým dosavadním povinnostem ještě mají vyučovat. I s maximem informací od vyučujících je to jistě pro ně pořádný mazec. Chci ale všechny zúčastněné podpořit v jejich úsilí a moc je pochválit za jejich práci. Rodiče to zvládají s dětmi skvěle a moji malí piráti se moc snaží. Podle zpráv od rodičů se na učení těší, baví je. Důkazem jsou překrásné fotky, které rodiče pořizují, mně tím dělají ohromnou radost. Jen doufejme, že se z té plavby už brzy vrátíme a zůstaneme na jedné palubě až do konce školního roku. Tak jak to má být.
Dita Nobstová, třídní učitelka 1. C
