A jaké emoce probíhají v tuhle dobu v mé hlavě?
Na začátek bych chtěla říct, že situace, která ve světě nastala, není vůbec lehká. Nikdy bych neřekla, že tohle ve světě nastane, ale nesmíme to podceňovat. Lidé by měli nařízení vlády dodržovat. Měli bychom se snažit pomáhat ostatním a držet za jeden provaz. Pak se dá celá situace určitě zvládnout a začít žít zase normální život bez těchto problémů.
Tuto situaci prožívám tak, že respektuji všechno, co se stalo. V tuto chvíli u mě převládá strach, smutek, ale zároveň i radost. Je mi líto, že se nemůžu vidět s kamarády a musím být pořád doma, že všechny výlety a dovolené, které jsme s rodinou plánovali, se zrušily a také, že nemůžu chodit na hodiny klavíru, které mě velmi baví, a nemůžu na soutěže a koncerty. Někdy jsem z toho i smutná. Zároveň jsem ale šťastná a mám radost z toho, že rodiče mě dokážou v této době podporovat a můžu s nimi trávit více času doma.
Mám radost i z toho, že si můžu sednout ke klavíru a zahrát si své oblíbené písničky. Dále si čtu knížky nebo maluju obrázky. Hraju různé hry s maminkou, u kterých se vždycky tolik zasmějeme. Dost času věnuji i škole. Zapisuji si učivo, které paní učitelky posílají, vypracovávám úkoly a různé otázky. I přesto, že trávím čas pouze doma, dokážu se zabavit. Nejvíc děkuju mé mamince a sestřičce, které tu pro mě vždycky jsou. Podporují mě ve všem a za to jsem nejvíc ráda. Doufám, že tohle období brzy skončí a bude všechno tak, jako dřív.
Míša Krejčová, žákyně 8.B
